O Čejkovicích I.

Čejkovice - kde rostou naše vinice

   Obec Čejkovice leží na jižní Moravě 40 km jihovýchodně od Brna. Katastr obce má rozlohu 2 506 ha. Osou celého území je potok Prušánka, který protéká obcí od severu k jihu. Nejnižším bodem je niva Prušánky na jihovýchodním okraji území nad Velkými Bílovicemi, nejvyšším bodem pak severní okraj v masivu Kobylského vrchu.

Geomorfologie
   Podle geomorfologického členění náleží toto území ke karpatské soustavě, která v této oblasti zahrnuje hornatiny Chřibů a Ždánického lesa a pahorkatiny Litenčickou a Kyjovskou. Čejkovice leží na hranicích Kyjovské pahorkatiny a Ždánického lesa, který sem zasahuje ze severu a tvoří nejvýše položenou část katastru.
Reliéf je mírně zvlněný s četnými plošinami. Významným bodem je vrchol Na Větřáku (249 m ). Na jihu a na západě území se výrazně projevuje antropogenní transformace reliéfu – velkoplošné terasování strmých svahů.
Blízko severovýchodního okraje leží Čejčská kotlina. Tvoří ji dno rázu roviny, do kterého strmě spadají stráně nazývané špidláky se zachovalou flórou a faunou. Dnes tvoří chráněnou krajinnou oblast „Čejkovické špidláky“.

Geologie
   Geologicky je území tvořeno sedimenty starších i mladších třetihor. V západní části převládají sedimenty, které se ukládaly v období starších třetihor a jsou tvořeny vápnitými jíly a jílovci s proplástky písků a vápnitých pískovců. Na podkladu jílovitě rozvětralých vrstev dochází nejčastěji ke vzniku sesuvů. Severní část náleží ždánicko-hustopečskému souvrství, které vznikalo o něco později. Pískovce se zde střídají s jíly a jílovci v poměru 1:1. Do východního okraje území zasahují mladotřetihorní sedimenty z období pliocenu, který je zde představován fází pannonu. Pannon je litologicky velmi pestrý a je vyvinut jako světle šedé nebo žlutavé, prachové, silně slínité písky. Pannon má velmi bohatou faunu, typickým druhem je např. plž z rodu Melanopsis, nachází se zcela běžně na polích.

Půdní poměry
   Na zemědělské půdě, která tvoří přes 80 % rozlohy katastru převažují černozemě. Lesní půdy patří mezi hnědé půdy kyselé a podzolované. V nivách potoků se vyvinuly lužní půdy glejové. Na zpevněných paleogenních pískovcích vznikly půdy mělké až středně hluboké, vápnité a propustné. Půdní reakce je neutrální, obsah CaCO3 je zde až 30 %. Na severních svazích se pak vytvářejí hluboké paračernozemě s nasyceným sorpčním komplexem a příznivým vodním režimem.

Převzato z knihy o Čejkovicích 1248 - 1998