Studoval jsi Vinařskou školu?
Ne, nestudoval jsem vinařskou školu. V těch 14 letech je těžké se rozhodnout a dobře vybrat budoucí studium a následně povolání. V tu dobu padlo rozhodnutí pro studium Stavební průmyslové školy v Brně. Ale - druhá varianta byla Střední vinařská škola Valtice. Před těmi asi 24 lety ještě nebyl takový boom rodinných vinařství.
Koho a proč napadlo dát název vašemu vinařství "Podzámecké víno"?
Nikoho to napadnout nemuselo, jen jsem použil již vymyšlené. Naše původní vinařství je umístěno z druhé strany zámku v Čejkovicích za zahradou. Vždy když se chtělo jít na degustaci do sklepa, tak se říkalo: „Ideme do podzámčí!!
Od kterého roku se datuje vaše vinařství?
Naše vinařství je, jak už to bývá, pokračovatelem již několikáté generace po vzoru našich předků, ale firma byla založena v roce 1992 otcem, to ještě při zaměstnání a od roku 1996 již plně soukromě.
Začátky vinařství - bylo to převážně sudové víno?
Tak určitě v tu dobu byla převaha hlavně sudového vína, ale vybrané partie se lahvovaly, s tím měl otec dlouholeté zkušenosti. Ještě nedávno jsme při kulatinách sestry degustovali víno z ročníku 1971, to byl také rok, kdy si otec vinný sklep postavil.
Jak se prozatím vyvíjí letošní vinobraní a co je pro vás hlavní prioritou pro ročník 2017?
Vinobraní 2017 je od minulého týdne, kdy byl poslední sběr odrůdy Cabernet Sauvignonu zdárně za námi. No nebyl to zrovna vzorový vinařský rok. Zimní mrazy, dva jarní mrazy, hned následné sucho a na poslední chvíli toužený déšť. Pak jedno období ve vinobraní stálé přepršky skoro obden. Vše se ale podařilo „bezestrát“ dostat domů a cukernatosti jsou dle představ. No a prioritou ročníku 2017, ale ne jen ročníku 2017, je vytvořit krásná odrůdová vína.
Na kterých viničních tratích v Čejkovicích převážně pěstujete své "know-how"?
Naše vinice se nachází hlavně ve viniční trati Helezný díl a Helezný díl-stará vinice. Ta je z roku 1968 a ještě je tam původní výsadba, ne už v plné míře, ale původní keře se snažíme omladit a udržet. A další významnou tratí jsou Odměry, kde pěstujeme hlavně modré odrůdy. Z této vinice máme hrozny pro naše cuveé Frankovka + Modrý Portugal pod názvem PRIVILÉGE.
Někteří vinaři jsou často nešťastní "z přílišné a otravné byrokaracie", jaký máš na to názor? Otravuje, zdržuje to vaše vinařství?
Do této skupiny patříme také. Nikoho nebaví dělat stále nějaké prohlášení, evidence a další papírování, které stojí spoustu času. Stejně, jakožto vinařský podnikatel, dotčené orgány všechny data mají: plochu vinic, odrůdovou skladbu atd. To co bylo celou dobu slibováno, že vinař nahlásí jedny data - sklizeň a výrobu a všechny úřady si dále přepošlou, to jaksi nefunguje.
Vzpomeneš si, jaké bylo Tebou první vyrobené víno?
Někdy v těch 15 letech jsem si chtěl také něco vyzkoušet, takže 50l demižon a myslím, že to bylo ze staré vinice Veltlínské červené rané. Tak člověk když se pohybuje od dětství ve vinici a ve sklepě, spoustu toho pochytí. Také jsem měl starší kamarády a ti už byli o vinařský krůček dál. V tomto období mě právě začalo bavit poznávat víno. Ale ročník 1997, ten už jsem dělal celý. To se to pracovalo s takovým materiálem, to jsem se namlsal hnedka na začátku. Všechno pozdní sběr nebo výběr z hroznů.
A vzpomeneš si, jaké bylo první vyrobené vín Tvým otcem, panem Vlastimilem Konečným?
To by byla otázka spíše na něj, ale co vždy vzpomíná, tak jako asi čtrnáctiletý musel převzít sklep. To když mu v padesátých letech zavřeli otce. Starší bratr měl za úkol koně, vše ostatní s tím spojené a museli zastat celkem dost práce na větším hospodářství. V tu dobu nebyly slazené limonády, takže se dělalo dost vína a nosilo na pole pro pracující a dělali si vinný střik na zahnání žízně.
Specializujete se na nějakou odrůdu?
Máme celkem širokou odrůdovou skladbu, bývaly roky, kdy se dělalo i 18 odrůd, třeba i 200 litrová šarže. Co se nám oběma líbí, tak to jsou samozřejmě všechny 3 PINOTY a také „rýňákové variace“. Aurelius, Hibernal a Ryzlink rýnský.
Vím také, že jsi skvělý muzikant a hraješ/hrál jsi v dechovce v nedalekých Dolních Bojanovicích. Jak se dá skloubit víkendové muzicírování s vinařením?
Ne nedá!:)) Je to celkem čerstvé, ale letos jsem po dlouhém zvažování musel muzicírování ukončit. Vinařina ani muzika ošidit nejde. Je těžké odehrát 3 dny hodů a s minimem spánku nebo bez něj a pak jít do práce. Bylo to pro mě čím dál složitější.
Nahněvalo Tě někdy něco tak moc, že sis řekl:"A s vinařením končím!!"?
Co mě celkem naštvalo - není to tak dávno, kdy se z důvodů malých kapacit stavělo nové vinařství. V dnešní době zbudovat potravinářskou provozovnu, to někteří úředníci sedí opravdu na správných místech! Ale člověk se musí zdravě naštvat a jít si za svým. Několikrát jsem kroutil hlavou, jestli takhle podporují mladé lidi v budování. Vše se podařilo a dnes jsme tomu rádi, že jsme to zbudovali, protože nám to řeší spoustu dřiny a času navíc oproti původnímu vinařství.
Dal jsi někdy přednost hranímu na hodech před degustací? :))
Vždy to byla otázka priorit, ale poslední dobou se obě činnosti křížily, tak jsem musel jedné zanechat. Samozřejmě vinařina je ta hlavní.
Ce Tě na tvým dobrovolně zvoleném zaměstnání nejvíce baví a co naopak ne?
Mám rád přírodu a čerstvý vzduch. Nedokáži si představit sedět celý den v kanceláři. Ta práce, kdy se na jaře začne réva zelenat a ted´ na podzim sběr hroznů, to je přece krása, …, že člověk za ten rok odvedl kus poctivé práce. Někdo starší a moudřejší řekl: „Vinařina je řehole a tu musíš milovat a nenávidět zároveň“. A je na tom kus pravdy.
Můžeme se těši z Vinařství Vlastimil Konečný a syn na Svatomartinské víno? Které odrůdy?
Těšit se můžete na mladý Irsai Oliver. Svatomartinské neděláme a ani nebudeme. Myslím, že na začátku Ing. Kopeček neměl špatný nápad tenhle svátek zviditelnit, ale my radši necháme místo toho hrozny na vinici dozrát a vyrobíme krásné přívlastkové víno. Ale je to vinařský svátek, takže „Na zdraví“…
LK