Bez vody není života. Voda je drahocenná a pro člověka ničím nenahraditelná surovina. Její zdroje v podobě pramenů a studní byly v minulosti uctívány a často zdobeny květinami.
Jedním z mnoha obecních zdrojů vody v Čejkovicích byla i tzv. „Piškulova studna“. Vystavěna byla během druhé světové války (zřejmě mezi rokem 1941-1943) v místní nejstarší osídlené lokalitě Zlatý kopeček (je však možné, že zde existovala v jiné podobě již dříve). Nacházela se právě v blízkosti domu pana Piškuly, který ji také ponejvíce využíval a staral se o ni. Jelikož ležela poměrně vysoko, často do ní pan Piškula v suchých letech musel házet sníh, aby tak navýšil stav její vody. Studna dlouhou dobu pokrývala spotřebu vody mnoha malých hospodářství okolo ležících domů, které z ní braly vodu převážně pro svůj dobytek. Proto pro ně měla velký význam.
Poválečný politický vývoj však nebyl pro sedláky a malá domácí hospodářství příznivý- skladba a dostupnost pracovního trhu se mění, mladí lidé stále více odjíždějí za prací do měst a pomocných sil pro těžkou práci v zemědělství rychle ubývá. Od 70.let dochází ke ztrátě motivace a mnoho samostných hospodářství zaniká. V letech 80. i pan Piškula prodává svůj dobytek a vodu z této studny dále nevyužívá. Lidé z této lokality mají doma již dávno zdroje vody vlastní, studna rychle chátrá, až ji obec ve snaze zabránit jejímu zasypání uzavírá.
Brzy bychom na „Piškulovu studnu“ jistě zapoměli.
Ne všem však byl stav tohoto dávného zdroje vody lhostejný. Vinaři z této lokality, kteří zde mají své vinné sklepy nad její záchranou přemýšleli již dlouho. Skrze jejich nadšení se osud studny podařilo zvrátit.
Během měsíce za pomoci obce Čejkovice studnu po letech chátrání nově zrekonstruovali:
„Piškulova studna“ teď stojí opět na svém místě, je