Rozhovor s ředitelem, předsedou představenstva, panem Ing. Tomášem Martincem

V tomto týdnu jsme si udělali čas na rozhovor s ředitelem, předsedou představenstva Zemědělské a.s. Čejkovice, se skvělým člověkem, vizionářem, s panem Ing. Tomášem Martincem.
Jelikož pan Martinec není ten typický sklepmistr, technolog a traktorista, jakými jsou ostatní Čtvrtečníci ve svých vinařstvích, …, mé otázky tedy budou v širším pojetí. 

 

Řekněte mi prosím, pane Martinče pár vět o sobě, kde jste se narodil, kde jste studoval střední a následně vysokou školu?

Narodil jsem se v porodnici v Hodoníně, ale celý život prožívám vyjma vysokoškolských let a vojny v Čejkovicích. Střední zemědělsko - technickou školu jsem absolvoval v Kloboukách u Brna, která byla zakončena maturitou, v oborech pěstitel - chovatel. Po střední jsem pokračoval ve studiu na VŠZ v Brně pětiletým studijním oborem fytotechnika, hlavní zaměření na rostlinnou výrobu a speciální plodiny.

Vzpomínáte na studium rád?

Na obě školy vzpomínám rád, kloboucká byla zaměřena odborně, ale hlavně hodně prakticky, kdy jsme si vše odzkoušeli na školním statku v Martinicích. Brněnská vysoká škola byla za mých studií na vysoké vědecké úrovni, ve všech speciálních zemědělských oborech. Spojení a zaměření obou škol bylo velice přínosné, pro další praktický život v oboru.

Co Vás, respektive kdo Vás k zemědělství dovedl?

Pocházím ze zemědělské rodiny, kde mým velkým vzorem byl praděda Tomáš Martinec, po kterém jsem zdědil i jméno, děda Miroslav a můj otec. I s mým bratrem jsme byli vychováváni v úctě k zemědělství, že nic v tomto oboru nejde dělat napůl a musíme být neustále v obraze ve všem novém, co přichází a plně respektovat zkušenosti těch, co byli před námi. Praděda, děda a otec ve svém soukromém hospodaření byli už v jejich době členi spolků, které třeba množily osiva, měli na svoji dobu ty nejpokrokovější stroje, měli vinohrad, vyráběli víno apod. Toto všechno je pro mě velmi zavazující a cítím jako svoji osobní povinnost v jejich práci pokračovat.

V kolik hodin každé ráno vstáváte, máte nějaké ranní rituály? 

Každé ráno vstávám před pátou hodinou. Nevím, jestli je to rituál, ale ráno při cestě do práce mně rychle nabíhají myšlenky, jak vyřešit problémy z předchozích dnů. Asi je to tím, že člověk má ráno ještě čistou hlavu. Ranní čas, než přijdou ostatní do práce, využívám k projití a vybavení emailové pošty.

Kolik ha v současné době Váš podnik obhospodařuje a na kolika ha z celkového součtu se rozkládají jenom vinice?

V současné době hospodaříme na cca 2 200 ha zemědělské půdy a z toho je zhruba 230 ha vinic. U vinic jsme se velmi intenzivně podíleli na vytipování všech viničních tratí, kde v těch nejlepších obnovujeme porosty, které už jsou buď přestárlé, nebo nemají dostatečný počet keřů či vhodnou odrůdu. Pěstujeme poměrně dost různých plodin a jejich střídáním pečujeme o správné zacházení s půdou. Půda je jednou z nejvzácnějších věcí, které máme a měli bychom si jí všichni nesmírně vážit.

Je cílem podniku neustálá obnova a výsadba nových vinic?

Na obnovu vinic klademe velký důraz, protože při našich výměrách je to proces mnohaletý a ekonomicky velmi náročný. Záleží na připravenosti plochy pro novou výsadbu a v současné době hlavně správně vyřízených dokladech od vlastníků pozemků a státních orgánů. Obnova se děje pravidelně a ještě před pár lety to bylo až 20 ha v jednom roce.

Zemědělská a.s. Čejkovice je jeden z mála stále skvěle fungujících podniků u nás, který si prošel a zdárně zvládnul porevoluční transformaci. Jaký je Váš recept na úspěch? :- )

Nevím, jestli znám ten správný recept…Nikdy jsem nerozlišoval, jestli je správné být malým nebo velkým farmářem, ale vždycky tvrdím, že existuje obor zemědělství, který je velmi důležitý, jako zdroj vlastních potravin, krajinotvorbu, zaměstnanost lidí na venkově a uchovávání tradičně pěstovaných kultur, jako je například réva vinná. Každá forma hospodaření, myslím tím malé i velké firmy, mají své klady a zápory a mohou bez větších problémů, když oba chtějí, vedle sebe dobře fungovat. Rozhodující je ekonomická logika hospodaření. Je pouze laciné politické prohlášení, že velké firmy dělají vše špatně a nekvalitně a malé naopak jsou ty nejlepší. Všichni v zemědělství v ČR žijeme pod obrovskou kontrolou a jsou na nás ze stran kontrolních orgánů kladeny tak obrovské požadavky, že si myslím, že nejlepší pro naše občany je kupovat a jíst hlavně tuzemské potraviny.

V naší firmě jsme zachovali to, co fungovalo před revolucí a v současné době má ekonomickou logiku. Dáváme práci lidem z Čejkovic a blízkého okolí tím, že jsme uchovali složité speciální výroby, jako je vinařství a ostatní, které jsou náročné na lidskou práci. Určitým receptem na úspěch je intenzivní a velice kvalitně prováděná práce, respektování letitých poznatků našich předchůdců a zavádění nejnovějších trendů v oboru.

Rozumím, že vedení takového gigantu není lehká záležitost. Předpokládám, že podnik vnímáte jako jedno velké soukolí, které do sebe musí zapadat, a v každém segmentu máte schopného člověka, který na vše dohlíží….jste spokojen s dosavadním fungování všech středisek?

Máte pravdu v tom, že firma funguje dobře, když fungují všechna její střediska a úseky. Vnímám to tak, že správné fungování je možné přirovnat k lidské bytosti. Musí být v pořádku hlava, všechny orgány a končetiny tak, aby se člověku dobře žilo. Když něco začne zlobit, musí se k lékaři, který sjedná nápravu, nebo se musí udělat zásah, aby bylo líp. Spokojenost s fungováním nesmí ukolébat a i když vše funguje, je potřeba mít pořád na zřeteli, že vždy je možné něco dělat líp.

Jste stejného názoru, jako náš pan Ministr zemědělství Marian Jurečka, že víno nemají stáčet trafiky na každém rohu ve městě?

Protože považuji víno za nápoj s vysokou přidanou hodnotou, která v sobě skrývá část historie, tradice a gastronomie, jsem také toho názoru, že si víno zaslouží důstojný způsob podávání. Proto si myslím, že jsou určitě lepší místa pro nabídky moravských a českých vín, než ty zmiňované trafiky.

Ve zkratce: co říkáte na novelu vinařského zákona?

Velká snaha Svazu vinařů o zjednodušení a hlavně odstranění nekalých a podvodných praktik zacházení s vínem, byla bohužel průběžnými změnami ve schvalování dost silně narušena. Je mi líto, že původní záměr nevyšel podle i mých představ.

Potkal jste se někdy v životě s panem Františkem Čubou? : -)

Měl jsem to životní štěstí. Hlavně jsem se ale potkal s poměrně velkým množstvím jeho spolupracovníků, a protože jsem zvyklý život hodnotit hlavně hospodářsky, musím říct, že si tohoto člověka jako podnikatele velice hluboce vážím. To, kde byly Slušovice pod jeho vedením, byla jednoznačně zásluha jeho životních zkušeností a hospodářského umu a prosazení jeho pracovních metod a práce. Bylo určitě složité všechno prosadit v době, kdy práci prováděl. Tento pán je pojem i ve světě. Osobně jsem se dostal v Kanadě na farmu špičkového farmáře, který choval plemenný skot a s ním obchodoval po celém světě. Pan Čuba byl prvním obchodním zástupcem východního bloku, s kterým spolupracoval. Tento kanadský farmář jej hodnotil jako hodně zdatného odborníka v oboru a spoluprácí s ním se nám chlubil.

Vím, že vznik Vína z Čejkovic je Vaše zásluha a také i následné zaregistrování tohoto slovního spojení (za což Vám všichni děkujeme), co Vás k tomu vedlo?

Podle mne nám naši předkové zachovali obrovskou vzácnost, kterou je pěstování révy a výrobu vína na území Čejkovic. Ve vyspělých vinařských zemích je tato tradice velmi uznávaná a jsou na ni nesmírně hrdí. Všechny významné vinařské oblasti a firmy, které se mně podařilo v životě navštívit, vždy na prvním místě uváděly příslušnost k místu, kde působí a zároveň i metody a pravidla výroby nebo specifika pěstování, typické odrůdy nebo klony. Tento trend jsem si velice vštípil do svého myšlení a jsem přesvědčený, že toto je to, na čem musíme začít stavět a pokračovat v udržení a rozšíření podvědomí, že jsme pro vinařské konzumenty pojmem a vzácností jako vinařská obec. Následně už záleží na každém vinaři, co nabídne zajímavého svému zákazníkovi. Po zkušenostech s různými podvodníčky s registrováním zajímavých značek, jsme přistoupili k zaregistrování uvedené značky. Přenechání užívání tohoto sloganu pro vinaře v Čejkovicích nás vede i to, že chceme věřit, že si všichni uvědomí vzácnost tohoto výrazu a že se nikdo nezpronevěří jeho pokažením nějakým podvodem s geograficitou. Obchod s vínem v řádné společnosti musí probíhat na bázi vzájemné důvěry a k vínu patří neodmyslitelně původ. Proto si přeji, ať to nikdo z nás hloupě nepokazí.

Kolik lahví a kolik litrů vína v současné době vyrábí Váš podnik?

Náš podnik se dlouhodobě věnuje hlavně velmi silné základně v plochách vinic, kde jsou směrovány hlavní toky peněz v tomto oboru. Udělali jsme to trochu jinak, než bylo zvykem v našem nejbližším okolí.  A to tak, že jsme se soustředili hlavně na kvalitní a dostatečné množství vlastních hroznů a potom máme v úmyslu postupně přecházet na investice do zpracování. Proto v současné době zpracováváme poměrně málo svých vlastních hroznů na produkci vlastních vín. Prioritou zůstává výroba vín pouze a jenom z vlastních hroznů a z těch nejlepších viničních tratí, na kterých pěstujeme révu vinnou. Pro zatraktivnění nabídky vyrábíme již delší dobu klasický pěstitelský sekt, výhradně z vlastní suroviny hroznů.

Letošní mrazíky začátkem května, stejně jako v roce minulém udeřily, utrpěl Váš podnik velké škody?

Bohužel i letos se projevily velice silné škody ve vinicích, je zvláštní, že dva roky po sobě přišly jarní mrazíky. Nepamatuji si za celou dobu, že by v jednom roce byla réva poškozena zimním mrazem a dvěma jarními mrazíky. V tomto roce se musíme spokojit s tím, když se nám podaří obnovit plochy poškozené zimním mrazem a do vinobraní uchováme to, co ve vinohradech zůstalo. Vinice máme sice pojištěné, ale stěžejní je pro nás výroba kvalitních hroznů.

Patříte mezi „ty“ ředitele, „vysoce postavené manažery“, kteří si nosí práci domů?

Nevím, jestli se některému z mých kolegů daří při odchodu z práce vypnout… Svoji práci nemám ohraničenou tzv. pracovní dobou, ale práce trvá od doby, kdy jsem ji začal zastávat. Procesy v zemědělství nerespektují pracovní dobu, ale je to tak, že buď potřebný úkon zvládnete tehdy, když je to v přírodě třeba nebo Vám uteče třeba i celý rok. Znáte to jistě sám ve vinici, kdy posunutí ošetření o dny může být fatální a rok končí bez úrody.

Vím, že jste dříve tancoval v místním folklórním souboru Zavádka, je Vaše záliba k lidovým tradicím stále kladná? Tancujete ještě?

V souboru Zavádka jsem se svojí ženou a ostatními zažil neskutečně krásné životní chvíle a jsem velmi rád, že jsem mohl být aktivním členem. Folklor považuji za něco neskutečně krásného, je to tradice, historie, kouzlo místa a pro mě i hrdost. Jak v tuzemsku, tak v zahraničí jsem mnohokrát viděl, jak si lidé z různých zemí velmi váží folklorních tradic a jsem hodně rád, že jsme díky folkloru mohli zviditelnit Čejkovice nejenom v naší republice, ale i v zahraničí. Takže záliba k lidovým tradicím u mě pořád přetrvává a je velmi kladná. Na otázku, jestli ještě tancuju - odpovím, že moje žena by hrozně ráda, já také, ale jsem si vědom toho, že ty taneční výkony, které byly před lety - už asi zůstanou ve vzpomínkách…

Vyrábíte doma víno?

Díky svému povolání a obrovskému nedostatku času poslední léta víno nevyrábím, protože nemám vůbec čas na jeho prodej. Těším se na to, jestli se dožiju důchodového věku, že se k výrobě vrátím.

Jaká je Vaše nejoblíbenější odrůda?

Nechtěl bych žádnou odrůdu zatracovat, ani vyvyšovat, vážím si každého dobře udělaného a technologicky zvládnutého kvalitního místního vína.

Jak vypadá Váš klasický víkendový večer? :- )

Protože za celý pracovní týden toho bývá vždy požehnaně, snažím se přes víkendové večery zapomenout na pracovní povinnosti a věnovat se rodině.

LK